Nebojte se být kreativní: Proč v sobě dusíme tvůrčího ducha a jak ho znovu objevit
- Stanislava Krajíčková
- 23. 7.
- Minut čtení: 3
V mnoha z nás dřímá touha tvořit – zpívat, kreslit, tančit, malovat, psát nebo se třeba jen tak svobodně projevit. Jenže kolikrát jsme se zastavili ještě dřív, než jsme vůbec začali?
Často nás přemůže nejistota, pochybnosti a strach, že „to nebude dost dobré.“
Tyto obavy obvykle nevznikají zničehonic. Často sahají až do dětství – k poznámkám od učitelů, rodičů nebo jiných autorit, které nám vsugerovaly, že na tvoření nemáme talent. Možná jste slyšeli věty jako: „Zpíváš falešně, radši mlč,“ „Taková čmáranice“ nebo „Tohle není nic pro tebe, na to jsi levej“ „Máš děravý ruce“ … atd. A protože jsme jako děti věřili těm, kterým jsme důvěřovali, přijali jsme tyto výroky za pravdu a zadupali v sobě něco, co k nám přirozeně patří.
V dospělosti si pak uvědomujeme, že nám něco chybí. Rádi bychom něco dělali, někam nás to táhne, ale tak nějak tápeme a nevíme, jak se otevřít a znovu se dostat k tomu, co je odjakživa naší součástí. Naše tvořivost je jaksi schovaná, zablokovaná. A hledáme cesty, jak se k ní znovu vrátit.

Jak znovu otevřít dveře k tvořivosti
Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak staré bloky uvolnit a vrátit se k radosti z tvoření. Pomoci mohou různé techniky – od koučinku po imaginaci, práci s vnitřním dítětem nebo podporu komunity.
1. Koučink
Zkušený kouč vám může pomoci nahlédnout na vaše vnitřní bloky z nového úhlu. Společně zjistíte, odkud pocházejí a postupně je rozpustíte. Koučink vás zároveň podpoří na cestě k prvním, i když třeba malým, krokům k tvořivému sebevyjádření.
2. Terapie a imaginace
Imaginace – tedy práce s představami – je silný nástroj. Pomáhá vizualizovat situace, ve kterých tvoříte s radostí, lehkostí a bez strachu z hodnocení. Můžete se díky ní spojit se svou svobodnou částí, která chce tvořit jen tak – pro radost.
3. Práce s vnitřním dítětem
Vaše vnitřní dítě si možná stále nese bolest z odmítnutí nebo výsměchu. Když mu dopřejete pozornost a laskavé přijetí, může se znovu otevřít hravosti, zvídavosti a přirozené tvořivosti – bez tlaku na výsledek.
4. Podpůrné skupiny a komunity
Obklopit se lidmi, kteří sdílejí podobné nadšení nebo obavy, může být nesmírně posilující. Ve skupině se snáz překonávají pochyby a místo kritiky přichází pochopení a vzájemná podpora.

Můj vlastní příběh
Nikdy jsem si nemyslela, že umím kreslit – a už vůbec ne zvířata. Přesto jsem se rozhodla dát tvoření šanci a přihlásila se do kurzu Esence zvířat od Zuzky (https://freyjaart.com/). A víte co? Dnes mám několik vlastních kreseb a maleb a kreslení a malování si opravdu užívám.
Podpůrná skupina kolem kurzu mi pomáhá tlumit hlas mého vnitřního kritika a připomíná mi, že nejde o dokonalost, ale o radost z tvorby. V kurzu jsme pracovali i technikami imaginací a vnitřním dítětem, které mně osobně přinesly obrovské uvolnění a velký posun při práci s mými vlastními bloky. Níže do galerie přidávám pár mých obrázků, které vznikly během kurzu.
Výzva pro vás
Milé ženy, milí muži, co byste dělali, kdybyste se nebáli?Zkuste se spojit s tím, co vás kdysi těšilo – nebo co vás láká právě teď. Zpívejte si, kreslete, tvořte z přírodních materiálů, tančete. Vůbec to nemusí být dokonalé! Protože vůbec nejde o výsledek, ale o ten proces. A stačí, že vám to dělá dobře.
A pokud cítíte, že na to nechcete být sami – vyhledejte podporu. Může to být kurz, koučink, inspirující rozhovor nebo tvořivá skupina. Není slabost říct si o pomoc – naopak. Je to první odvážný krok k tomu, být zase víc sami sebou.
P.S. Já jsem tady, pokud byste na té cestě chtěli podporu.
Komentáře