Krásný den!
Ráda bych se vám představila. Jmenuji se Stáňa Krajíčková. Je mi 43 let, jsem vdaná a mám už dospělou dceru. Různému kreativnímu tvoření se věnuji od malička, absolvovala jsem již řadu off-line i on-line kurzů z oblasti tvorby, podnikání i osobního rozvoje a v tomto duchu pokračuji stále dál.
Mám ráda svůj život, jeho nekonečné krásy a možnosti, které nabízí. Svůj čas trávím s rodinou a přáteli, miluju cestování, tvoření, procházky přírodou, čtení knih, zvířata a prostě vše, co přináší radost. Každý nový den vnímám jako neopakovatelný dar.
Co dělám
Ukazuji lidem, jak skrze svou kreativitu vyjádřit svou osobnost a vytvořit si tak svůj vlastní tvořivý svět plný barev, fantazie a hravosti.
Tvoření je mým neodmyslitelným společníkem po celý můj život. V různých obdobích mi poskytovalo nejen radost, ale stalo se pro mě i jakýmsi druhem terapie. Když se ponořím do světa barev, pastelek, štětců a razítek, čas ztrácí svůj význam.
Každý okamžik strávený tvorbou je pro mě výjimečný, ať už jde o malbu, kresbu, vyrábění, psaní, sázení květin nebo jakýkoliv jiný projev mé kreativity.
Vložit do mého uměleckého díla kousek ze své duše je pro mě přirozené. Barvy nejsou pouze médium, ale brána do světa, kde se mohu vyjádřit a být svobodná. Každá malba nebo projekt je pro mě cestou do vlastního nitra, kde nacházím klid a radost.
Můj tvůrčí proces není pouhým výsledkem práce s materiály, ale spíše projevem mého srdce, radosti a lásky k životu. Každý vytvořený kousek je zhmotněním mého vnitřního světa, což dělá každé dílo jedinečným. Cítím štěstí, když mohu spojit svoji kreativitu s okolním světem a tvořit magii, která odráží bohatost a různorodost mého nitra. Moje umělecká tvorba není jen vizuálním zážitkem, ale i emocionálním projevem, který snad oslovuje i srdce těch, kdo se
s ní setkají.
„Umělecký projev není jen dílem rukou, ale mé duše hlasem.
Každé dílo je poutí do mého nitra, kde klid a radost spolu tančí.
Život je báseň, kde já jsem ta, co slova skládá.
Barevná, kreativní, jak moje nitro si žádá.“
Pohádka o skřítku Kreáskovi
Jednou, za krásného jarního rána, kdy se v srdci lesa prodíraly mezi stromy první paprsky slunce a všechno kolem se začínalo probouzet k novému dni se právě v tu chvíli mezi kytkami a stromy potuloval malý skřítek jménem Kreásek.
Kreásek byl malý zvědavý tvoreček, jehož srdce bylo naplněno láskou k všem barvám, které krášlily okolní krajinu. Miloval procházky po rozkvetlých loukách, kde se mu pod nožičkami plížila čerstvá jarní tráva, a pozoroval, jak kvítka tvoří pestrou paletu barev.
Jaro bylo jeho oblíbeným ročním obdobím. Když se probouzely květiny a ptáci pěly své symfonie, cítil se Kreásek jako by tancoval se samotným životem. Podzim byl však také jeho srdcovou záležitostí. Když se listí na stromech začalo proměňovat do rudých, oranžových a zlatých odstínů, cítil magii, která se nesla vzduchem.
A co bylo nejzvláštnější na Kreáskovi? Byla jeho odvaha a neochvějná víra v dobro lidí. Nenacházel v nich zlobu ani závist, viděl pouze světlo v jejich srdcích. Bez strachu se pohyboval mezi lidmi, věříc, že každý nese své vlastní světýlko do tohoto světa.
A tak jednoho dne, když Kreásek procházel lesem, kde stromy šeptaly své tajemství a ptáci zpívali své písně, začal vnímat něco neobvyklého. Jako by se světlo lásky rozlévalo stále víc a víc. Kreásek zjistil, že mezi lidmi roste a šíří se větší množství dobrých myšlenek a lásky.
A když se díval kolem sebe, viděl světýlka v srdcích lidí, která zářila jak malé svíčky, a pak ta, která byla jako ohnivý plamen nesoucí se štěstím a radostí. Byla to pro něj nejkrásnější pohled, jaký kdy spatřil.
Kreásek se zaradoval, protože pochopil, že na světě je stále více lidí, kteří září láskou a světlem. A tato radost naplnila jeho srdce až po okraj. Věděl, že i přesto, že svět může být někdy temný, existuje možnost vytvořit místo plné lásky a tvořivosti.
A tak pokračoval ve svých procházkách, přinášejíc s sebou magii svého pohledu na svět a radosti. Kreásek, malý skřítek s velkým srdcem, věřil, že každý může přispět k vytváření světa plného lásky a barev. A jeho příběh se stal inspirací pro všechny, kteří chtěli najít své vlastní světýlko a nechat ho zářit ve tmě.
